Dětský folklorní soubor Barunka byl založen v září roku 1991 při Domu dětí a mládeže (dnes Středisko volného času) Bájo v České Skalici.

Zakládaly ho Martina Pavlasová – vedoucí a choreograf, Hana Vavřínová – ředitelka Bája. Soubor Barunka nese dívčí jméno spisovatelky Boženy Němcové, která prožila dětství v nedalekém malebném ratibořickém údolí a chodila do školy v České Skalici. Právě v díle této spisovatelky, zvláště v knize Babička, jsou nejkrásněji popsány zvyky kraje kolem řeky Úpy, a proto je tato kniha často inspirací pro práci souboru.

Členové souboru však neznají obyčeje jen z literatury nebo z provedení na jevišti. Děti dobře vědí, jaké to je, když jim mrznou ruce při koledě na Tři krále, ale i o co lépe chutná vykoledovaná čokoláda než ta kupovaná. Při masopustních oslavách s otevřenou pusou sledují povykující maškary v čele s Pronobusem a pak si pochutnají na tradičních koblížkách. Jaro vítají lítečkem, stromečkem ozdobeným vejdunky a pentličkami, stejně tak, jak to činila děvčata před dvěma sty lety. Na Smrtnou neděli strojí Zimu – Mařenu, aby ji potom za zpěvu odstrojily a za velikého jásotu utopily.

Při akci „Barunčina škola aneb Když chodila Božena Němcová“, která se uskutečňuje ve staré škole každým rokem v době školních výletů, si děti vyzkoušejí psaní na dřevěné tabulky i klečení v koutě jako trest od pana učitele za zlobení. Koncem každého roku probíhají adventní koncerty v našem i jiných městech, kde děti překrásnou Hrou na jesličky s hudbou a zpěvem oživují tradiční betlém a jejich čekání na Ježíška se tím stává daleko opravdovější. Ve své dvacetileté historii prošly souborem desítky dětí, které si odnášejí do života nezapomenutelné zážitky nejen z pravidelných tréninků, ale i z letních táborových soustředění, z mnoha veřejných vystoupení i z účasti na folklorních festivalech v Čechách, na Moravě i v cizině – Chorvatsko, Itálie, Slovensko, Polsko.